Ivan Sergejevič Turgeněv

autor: Tomáš Halada datum: 24.2.2002 zobrazeno: 7x

Ruský prozaik, syn důstojníka ze staré a zámožné šlechtické rodiny. Narodil se 9. 11. 1818 v Orlu, zemřel po dlouhodobém pobytu v cizině 3. 9. 1883 v Bougivalu u Paříže.
Turgeněv studoval na berlínské univerzitě v letech 1838-1841, kde si osvojil jednak vzdělání, jež ho intelektuálně postavilo do čela jeho spisovatelské ruské generace, jednak předbřeznové myšlenky (před rokem 1848) německé liberální mládeže, které hájil v ruské společnosti. Od roku 1861 žil trvale v cizině, především ve Francii, kde se stal příslušníkem společnosti romanopisce Gustava Flauberta [flobérta], novelisty Guy de Maupassanta [mopasanta] a jejich přátel. Rusko opustil na protest proti carské zvůli, jež ho vykázala ze sídelního města a zabránila mu stýkat se v letech 1852-1855 s literárními druhy a také z lásky k tanečnici Viardotové, trvající po celý jeho život. Oba motivy - touha po Rusku a ne zcela šťastný milostný vztah - ovlivnily a formovaly Turgeněvovu zralou tvorbu, která je vyznáním lásky a touhy po vlasti, vnímané v odloučení tím intenzivněji a melancholičtěji. Meze Turgeněvových možností byly dány prostředím, z něhož vyrostl: jeho Rusko bylo Ruskem patriarchálních vztahů, statkářským, aristokratickým a v této poloze i sociálně bezvýchodným. Teprve na sklonku své literární tvorby se obrátil od hrdinů silných jedinců k zobrazování životních postojů celých společenských vrstev. Jeho dílo, především románové, je znamenitou psychologickou kronikou myšlení ruské inteligence tří generací, a proto je, nehledě k mistrovským popisům přírody i ruské vesnice, součástí světové literární klenotnice. Nelze zapomenout na vliv, jaký měly jeho slavné Lovcovy zápisky pro zrušení nevolnictví.
Turgeněv debutoval roku 1843 básněmi, avšak roku 1847 se od poezie odvrátil, a dokonce zakázal připojovat své básně k sebraným spisům. Pokračuje povídkami, např. Andrej Kolosov, a rodinnými vzpomínkami, např. Tři podobizny. Píše i několik dramat, poměrně úspěšných, jichž si však později sám příliš nevážil. Věnoval se především povídkám, které shrnul ve skvělých Lovcových zápiscích. Kromě toho napsal několik dalších, jež tvoří přípravu k jeho šesti velkým románům ze šlechtického a statkářského prostředí - Otcové dětí, Šlechtické hnízdo, V podvečer, Otcové a děti a po přestávce Dým - jež vyjadřují zklamání autora nad nepochopením mladé generace. Posledním románem této řady je Novina, vzniklá pod dojmem styku s ruskými revolučními emigranty.
Turgeněv se stal ještě za svého života oblíbeným spisovatelem a jeho příjezdy do Ruska v letech 1878 a 1881 vzbudily všeobecnou pozornost. Na vlastní přání byl pohřben v Petrohradě.

(konec článku Ivan Sergejevič Turgeněv)

Vytisknout referát Ivan Sergejevič Turgeněv | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela