Vladimír Páral

autor: (neuveden) datum: 03.08.2002 zobrazeno: 8x

Vladimír Páral (1932)
Vladimír Páral je nejvýznamnějším představitelem novodobé české sociologické a civilizační satiry, tíhnoucí v nejlepších autorových dílech k žánru společenského románu. Spisovatel pochází z Prahy, maturoval však v Brně a vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Třináct let pracoval jako inženýr ve východočeských a severočeských průmyslových závodech, od roku 1967 - s výjimkou několikaletého působení v Severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem - se stal spisovatelem z povolání. Páralovou knižní prvotinou je téměř neznámá próza Šest pekelných nocí, již vydal roku 1964 v Havlíčkově Brodu pod pseudonymem Jan Laban. Širokou čtenářskou veřejnost si však získal hned neobyčejně úspěšnou prozaickou pentalogií o "pěti způsobech ukájení". Určující ráz jí vtiskla již úvodní novela celého cyklu - Veletrh splněných přání (1964), příběh "pokleslé aktivity" mladého ústeckého technika. Po něm následovaly Soukromá vichřice (1966), sarkastický obraz sociálních a citových hranic všedního manželství, a Katapult (1967), satirický pokus o groteskní férii o ženatém inženýrovi, jenž si pomocí seznamovacích inzerátů pořídil sedmero dalších životních družek v duchu ideje "jízdní řád do ráje". Nejambicióznějším románem z prvního umělcova období jsou Milenci a vrazi (1969), v němž spisovatel načrtl fatalisticko-biologický, ale sugestivní nárys vývoje lidstva. Pentalogii uzavřela Profesionální žena (1971), ve které realistická satira vyústila v parodii na dobrodružnou a brakovou literaturu. Na tyto prózy měla navázat tzv. bílá série, hledající smysluplnou realizaci přirozené lidské aktivitu v moderní době (Mladý muž a bílá velryba, 1973, Radost až do rána, 1975, Muka obraznosti, 1980), Páralovým vrcholným dílem sedmdesátých let je však "román naděje" Generální zázrak (1977). V dalším desetiletí předeslal spisovatel k žánru antiutopicky laděné science fiction (Pokušení A-ZZ, 1982, Válka s Mnohozvířetem, 1982).
Válka s Mnohozvířetem
V tomto románu se na pozadí sci-fi snaží autor apelovat na stále se zhoršující stav životního prostření. Životním prostředím není myšlena jen příroda, ale i vztahy mezi lidmi. Jak je u Párala obvyklé, odehrává se děj v naší zemi v neurčitém, ale současném období. Hladina znečištění přerostla jistou hranici a ze smogu se začínají tvořit hnědá mračna, ze kterých prší hnědá hmota. Tato katastrofa se děje na pozadí příběhů několika osob z jednoho bytu v Ústí nad Labem. Vztahy mezi postavami jsou poměrně komplikované, takže by bylo pouze ztrátou času snažit se tyto vztahy zde osvětlit.
Hnědá hmota neboli "masit" se poté co spadla v podobě deště, začne formovat do jakýchsi pohybujících se útvarů. Příběh je prokládán, podobně jako v Čapkově Válce s mloky, novinovými články, televizními a rozhlasovými zprávami, popřípadě vědeckými přednáškami. Vše samozřejmě na téma "masit". Z těchto útržků se čtenář dozvídá podstatu vzniku "masitu", později i jak proti němu bojovat. "Masit" vzniká z kouře továren, i cigaret, výfukových plynů, odpadků, skládek, špinavých řek a všech ostatních forem znečištění. Ženy, které měly děti byly evakuovány do hor, které jsou "masitem" nedotčeny. Zbylé obyvatelstvo se v rámci energetických úspor schází pouze ve společných bytech tzv. spolbytech. Ty jsou místem, kde se střetávají různí lidé různých povah a to dává příležitost pro vznik rozličných konfliktů a pro psychologické prokreslení postav.
"Masit" se začne formovat do postav podobných lidem (potažmo mlokům), kteří jsou již vůči zbylým obyvatelům velmi agresivní. Je nutno se sjednotit a bojovat proti nim. Zde se opět ukáže povaha jednotlivých hrdinů. Po zažehnání tohoto vnějšího nebezpečí přichází nebezpečí druhé - vnitřní.
Na člověku se začnou objevovat hnědé výrůstky - jiná forma "masitu" zvaná MZV - mnohozvíře. Postižení tímto mnohozvířetem sní obrovské množství jídla a vypijí spoustu vody - tím mnohozvíře živí a to nad nimi získává kontrolu. Začnou v nich převažovat špatné lidské vlastnosti. Jsou sobečtí, snaží se sehnat další jídlo, jsou agresivní atd. Zbavit se tohoto parazita je možno tělesným cvičením, později vědci vynaleznou i duševní metodu založenou na meditaci.
Děj končí vítězstvím nad mnohozvířetem, ale lidé se nepoučili a továrny dál vypouští jedovaté plyny, cigarety jsou opět v módě, auty se jezdí zase zbytečně…
Autor používá zvláštní vyprávěcí styl, kdy je příběh vyprávěn vypravěčem a najednou jej vypráví nějaká z postav. Ukázka str. 114. Zprvu je to neobvyklé, ale časem si na to člověk zvykne, dává to větší možnosti prokreslení postav. V textu je často používaná přímá řeč, rozhovory jsou vedeny hovorovou češtinou. Autor používá zkratky, které označují jevy specifické pro děj. Např. ZAM - stav zamoření, AM reflektory, vrtule - antimasitová technika, zambyty - byty opuštěné po vyhlášení ZAM…
V mnohozvířeti se koncentruje všechno špatné na člověku od pasivity při sledování televize přes náruživý sex až po agresivitu. Páral se snaží na tyto neduhy společnosti upozornit. Na druhou stranu organizování lidí při ohrožení probíhá hladce a vede k úspěšnému konci, je tu tedy patrná i síla kolektivu. Celková idea celé knihy je, jak jste si jistě již všimli, poněkud slabší, dala by se zařadit do tzv. béčkové kategorie. I takové věci, které dokáží špatný příběh pozvednout, jako jsou např. nové vynálezy, celé nové pojetí světa apod. zde úplně chybí. Pravděpodobně hlavním posláním tohoto románu byl morální apel. To je trochu málo…

(konec článku Vladimír Páral)

Vytisknout referát Vladimír Páral | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela