Jan Amos Komenský

autor: Ivo Novotný datum: 24.2.2002 zobrazeno: 4x

- Labyrint světa a ráj srdce
J. A. Komenský nám prostřednictvím této knihy podává obraz o tehdejším člověku, o společnosti a o mentalitě člověka té doby. Celá kniha by se dala charakterizovat jako sociálně alegorické a satiricky kritické vrcholné dílo české literatury. Pro námět tohoto díla nemusel Komenský chodit daleko. Vždyť i dnes ve dvacátém století není život obyčejného člověka žádná slast a starostí denně přibývá.
Hlavním hrdinou Komenského díla je Poutník - mladý, nezkušený člověk, který se teprve seznamuje se světem, a který si hledá řemeslo - v této osobě Komenský zosobnil sebe sama. Při své cestě za prací potkává své budoucí průvodce; alegorické postavy Všezvěda Všudybyla, který zosobňuje lidskou zvídavost, a který mu radí, aby byl spokojen se vším, a Mámení. To je alegorickou postavou představující zvyk, kdy člověk přijímá cizí názory bez rozmyslu. Ti mu nasazují brýle mámení, se kterými člověk vidí svět jen v růžové barvě. Poutník se však nedává zmást a vidí svět okolo sebe takový, jaký je. Při své cestě se Poutník setkává s lidmi nedobrými a zlými; na každém řemesle a díle nalézá něco špatného. Se svými průvodci doráží do města, které je opravdový labyrint. Všude se setkává se samými zápornými vlastnostmi. Nachází pokrytectví, lakotu, lichvářství, přetvářku, touhu po moci, krutost, poníženost, podlézavost, závist a pýchu. Lidi ovládá touha po snadném zisku, společenském postavení a bezstarostném životě. Samozřejmě, že také narazil na problém smrti. Jako tehdejší klasický člověk se člověk bál smrti a snažil se jí uniknout modlitbičkami pod polštářem, prosbami před popravou atd. A také zde si Poutník všiml již zmiňované poníženosti; zřejmě před Bohem. A tak došel k závěru, že na světě se nic nedá rozdělit na dobro a zlo, na černou a bílou a na světlo a tmu, a že svět je jeden velký chaos, kde se nic nedá na nic rozdělit.
Po tomto poznání je Poutník krajně znechucen a to vede jeho průvodce k tomu, že ho vezmou na hrad královny Moudrost. Domnívali se totiž, že by tam Poutník opravil své mínění o světě plném špatností. Bohužel se jim to nepovedlo. Poutník totiž zjistil, že i tam je plno nepravosti, špinavosti a nepochopení. Poutník se také stává svědkem smrti mudrce Šalamouna, který chtěl světu pomoci svými radami.
Teprve teď Poutník pochopil, že chyba je především v lidech a k odstranění těchto chyb může přispět pouze dotyčný. Jinak řečeno: každý musí hledat chybu nejdříve v sobě. O tomto duševním stavu vypráví druhá část díla Jana Ámose- Ráj srdce, nebo také Lusthauz. Zde také dochází hrdina k poznání, že je pouze malým kolečkem v soukolí dějin, a že pro nápravu lidstva by musel každý člověk sám dojít k tomu samému závěru. I přesto se pokouší být lepší, snaží se o nápravu sama sebe. Dílo zakončuje okamžik, kdy se Poutník smiřuje se smrtí.

(konec článku Jan Amos Komenský)

Vytisknout referát Jan Amos Komenský | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela