| Narodil se roku 1891 v Brühe u Kolína nad Rýnem. V letech 1909-1911 studuje filozofii na bonnské univerzitě. Zajímá se o nová díla Pabla Picassa a George Chirica, také o tvorbu Augusta Macke a o expresionistický směr mladého německého malířství. Při rozhodování je velmi ovlivněn dadaismem. Roku 1914 se seznamuje s Hansem Arapem (o tři roky později je spoluzakladatelem první skupiny v Zürichu). Po vojně zakládá Ernst a Baargeldom kolínskou dadaistickou skupinu (Dada) a vydává s ním a Arpem revue Die Schammade. Roku 1922 odchází do Paříže; zde se stává aktivním členem surrealistické skupiny a přátelí se s Bretonem, Eluardem, Aragonem, Soupaultem, Desnosem, Benjaminem, Perétem, Crevelem, Arpem, Chiricem. Všechny tyto velikány dané doby potom zobrazuje na jednom plátně společně s Raffaelem a Dostojevským (1922). Ernst, díky některým postupům, které objevuje či obnovuje, stává se surrealistickým malířem. Obdobu automatického psaní, které tak doporučovali pro tvorbu básně, nachází v postupu "frotáže"; když se tužkou leští papír, objeví se z podložky struktura dřeva, osnova tkanin anebo žilky listů.Když se tyto obrázky doplní a využijí, vznikají z nich tajemná díla, různé imaginární krajiny, neobyčejná zvířata či různé krajiny…Ernst využívá také postupu koláže. Jeho díla mají přesný cíl; způsobit v divákovi určitý logický zmatek, aby se stal přístupným čaru rozmarnosti a náhody. Po roce 1936 a také po dlouhém malířově pobytu v USA v letech 1941-49, se jeho díla čím dál více zbavují těchto tendencí. Umělec si vytváří svůj vlastní svět. Vytváří různý chaos forem, které připomínají jakýsi zkrácený kosmický vývoj; zvláštní minerály, rostliny měnící se v hmyz, lidské oči zjevující se na pozadí zkamenělých siluet. Krajiny splývají na rozbouřeném planetě. Tyto formy tvoří malíř tak svobodně, jak si to vyžaduje obraz. Dokonalou výtvarnou celistvostí se nenápadně vnucuje divákovi ¨, takže patří k největším úspěchům surrealismu v jeho zkoumání neznámých světů, zrozených ze snu a skutečnosti. |
