Charles Dickens | ||
| autor: Veronika Žáková | datum: 24.2.2002 | zobrazeno: 2x |
| narozen 7.2.1812 v Portsmouthu zemřel 9.6.1870 v Gads-Hillu u Rochesteru Charles Dickens, anglický spisovatel, nejvýznamější a nejpopulárnější představitel viktoriánského románu se narodil 7. února 1812. Byl typem autora, který se z nuzných poměrů vypracoval na opravdovou hvězdu literárního nebe jen svou houževnatostí, pílí a vytrvalostí. V dětství býval často nemocný. Jeho rodina se nejednou ocitla na hranici bídy. Po přestěhování z idylického venkova do Londýna dluhy začaly narůstat. Nakonec Dickensův otec putoval do vězení pro dlužníky. Nejednalo se však o vězení v pravém slova smyslu. Protože tam s ním mohla bydlet i jeho rodina, dokud nevydělal tolik, aby se z dluhů vyplatil. Jako desetiletý chlapec musel pracovat v továrně na leštidla. Potloukal se po Londýně, pozoroval život chudiny a nasál do sebe atmosféru pochmurného velkoměsta 1.pol. 19.st. Teprve od dvanácti let chodil nějaký čas do soukromé školy, kde se toho sice moc nenaučil, ale poznal další prostředí, které zvěčnil ve svém díle. Později když zvládl těsnopis, pracoval jako písař. Od svých dvaceti let působil v listu Morning Chronicle (Ranní kronika). Svou literární dráhu zahájil drobnými časopiseckými črtami a povídkami, vydávanými pod pseudonymem Boz, v nichž zachycoval londýnské prostředí a postavy i z nižších společenských vrstev. Jeho časopisecké črty plné humoru a vtipu, které byly otiskovány od roku 1833 si čtenáři oblíbili natolik, že se rozhodl pustit se do rozsáhlejšího díla. Roku 1836 začal psát humoristický román na pokračování KRONIKA PICKWICKOVA KLUBU. Tento román měl fenomenální úspěch, především díky další Dickensově výjimečné vlastnosti - jiskrnému humoru. Zvláštností tehdejší doby, která do jisté míry ovlivnila celou Dickensovu tvorbu, byl zvyk vydávat romány na pokračování v sešitech či v novinách, a teprve podle jejich úspěchu jim dát knižní podobu. Aby se Dickens uživil, byl nucen každý měsíc odevzdat určitý počet stran románu, o němž někdy sám nevěděl jak skončí. Přízeň čtenářů byla vrtkavá, a tak autor musel děj obohacovat novými a novými postavami. To je důvod, proč Dickensovy romány někdy představují složitý, téměř nepochopitelný propletenec. Kritici však při rozboru jeho díla zjišťují, že své romány dokonale promýšlel, že s postavami doslova žil, a pokud měly zemřít, trpěl spolu s nimi. Roku 1837 začal vycházet román OLIVER TWIST, jehož námětem je autorovo celoživotní téma - tragický osud chudých dětí. Tento román se vyznačuje kritickým pohledem na soudobé instituce a silným sociálním soucítěním. Téma trpících chudých dětí nalezneme také ve STAOŽITNÍKOVĚ KRÁMU v postavě malé Nelly. Dále ve slavném a Dickensově nejmilejším románu DAVID COPPERFIELD, který má místy autobiografický charakter. Toto téma se objevuje i v díle MALÁ DORITKA (1855), kde malá Amy vyrůstá ve vězení pro dlužníky. Dickens byl na své postavení i oblibu u čtenářů velmi hrdý. Snad proto ho nadmíru mrzely útočné poznámky kritiků a závistivých autorů. Dickens však své odpůrce vždy překonal nějakým novým nápadem: MIKULÁŠ NICKLEBY(1838-9) si vzal na mušku zkostnatělé anglické školství, BARNABÁŠ RUDGE (1841) je historickým románem z protikatolických bouří v Londýně roku 1780. Z jeho dojmů z cesty do Ameriky vznikl román ŽIVOT A DOBRODRUŽSTVÍ MARTINA CHUZZLEWITA (1843-4). Dalšími významnými díly jsou PONURÝ DŮM (1852-3) a NADĚJNÉ VYHLÍDKY (1860-1), romány velmi ceněné kritikou pro panoramatický a přitom detailní pohled na anglickou společnost. Král anglických vypravěčů psal pro rozptýlení mezi velkými romány i množství povídek, z nichž nejznámější je VÁNOČNÍ KOLEDA. Zemřel 9. června roku 1870 na mozkovou mrtvici. Po jednomyslném přání národa byl slavně pochován ve Westminsterském chrámě. | ||