William Seward Burroughs

autor: ld.johanesville.net datum: 22.11.2002 zobrazeno: 2x

[5.2.1914-2.8.1997]

Narodil se v St. Louis (Missoury) a zemřel uprostřed léta roku 1997 v Lawrence (Kansas). Na Harvardu absolvoval anglickou literaturu a při cestě po evropě studoval chvíli ve Vídni medicínu.
V průběhu života mnoho cestoval a dlouhou dobu pobýval mimo USA - žil v Mexiku, Tangeru, Paříži a Londýně. Důvodů pro to měl několik, ale určitě velkou roli sehrál fakt, že v USA zastřelil nešťastnou náhodou svou ženu při hře na Viléma Tella (tvrdil, že byl posedlý duchem, neboť jinak byl vynikajícím střelcem), a proto musel na dlouho zmizet. Pravdou je také to, že jako homosexuál to neměl v "zemi svobody" lehké a jako experimentátor s a uživatel drog (lehce konopí, opium, morfium, heroin), byl neustále štván jako lovná zvěř.
Vydal se pryč, kde se mu dařilo mnohem lépe a byl ve větší pohodě (ovšem prohlubovala se i jeho závislost na heroinu - celkem byl těžce závislý 15 let). Kromě drog byl všude lepší přístup i k mladým chlapcům a ve městech, kde se zdržoval on, byla i spousta dalších pohodových svobodomyslných lidí, se kterými se stýkal.
Mimo užívání života se však věnoval i jiným věcem. Psal spoustu textů, podnikl výpravu do amazonské džungle, kde pátral po tajemné domorodé droze yage, kterou nakonec i objevil a vůbec se věnoval problematice ovládání lidí a manipulace.
Časem se vrátil zpět do USA, zbavil se heroinové závislosti, vyšla mu spousta knih (některé napsal uprostřed závislosti, jiné později, ale velmi často vycházel právě z textů psaných pod vlivem drog, jež pak postupně různě upravoval; o Nahý oběd vedl soudní spor s cenzurou, jež knihu jako obscénní zakazovala) a věnoval se i jiným druhům umění než jen literatuře. Točil filmy, nahrával mluvené slovo a tvořil různé koláže. Hodně také experimentoval se svými starými texty, které různě stříhal a míchal. Při své neobvyklé tvorbě objevil buď sám či se spolupracovníky několik nových uměleckých postupů. V roce 1992 se pak podrobil siouxkému vymítání ducha, který byl dle šamana, jež akt prováděl nesmírně silný.
Byl vůdčí osobností beat generation a jeho tvorba a život zaujaly a ovlivnily spousty lidí, kteří se jím nechali inspirovat (např. podnítil vznik několika hudebních skupin). Mimoto ve své tvorbě poukázal na či přímo odhalil spoustu špinavých praktik různých mocných organizací (stát, policie, ...). Byl jiný a tudíž velmi nepohodlný. Dokázal se tomu ale postavit a bojoval s tím docela úspěšně celý život.

knizky

* Feťák (Junkie, 1953, nezkrácené Junky, 1977)
* Teplouš (Queer, napsal 1952, vydáno 1985)
* Nahý oběd (The Naked Lunch, 1959)
* Nova Expres (Nova Express, 1964)
* Hebká mašinka (The Soft Machine, 1966)
* Lístek, který explodoval (The Ticket That Exploded, 1967)
* Dopisy o Yage (napsáno s A. Ginsbergem) (The Yage Letters, 1963)
* Divocí hoši (The Wild Boys, 1971)
* Hubitel! (Exterminator!, 1979)
* Města rudé noci (Cities Of The Red Night, 1981)
* Místo slepých uliček (Place Of The Dead Roads, 1983)
* Ohyzdný duch (Ghost of Chance, 1995)
* Škola mého života - kniha snů (My Education, A Book of Dreams, 1996)


FEŤÁK
Ukázky z knihy:

(Z prologu)

Droga je buněčnou rovnicí, která narkomana učí faktům majícím obecnou platnost. Užívání drog mě toho hodně naučilo: viděl jsem život odměřovaný očními kapátky s roztokem morfia. Zažil jsem mučivou deprivaci abstinenčních příznkaků při nedostatku drogy a rozkoš úlevy, když buňky, žíznivé po droze, sály z jehly. Možná je veškerá rozkoš pouze úlevou. Naučil jsem se buněčnému stoicismu, kterému droga feťáka učí. Viděl jsem celu plnou feťáků v absťáku, každýho se svým vlastním utrpením, tichých a neschopných pohybu. Věděli o marnosti naříkání či pohybu. Věděli, že v podstatě nikdo nemůže tomu druhému pomoci. Není žádný klíč, žádné tajemství, které by měkdo měl a mohl vám ho dát.
Naučil jsem se drogové rovnici. Na rozdíl od alkoholu nebo trávy není droga prostředkem k rozšíření radosti ze života. Droga není rozšoupnutí. Je způsobem života.

Když se vzdáte fetování, vzdáte se celého stylu života. Viděl jsem feťáky, kteří přestali fetovat, dali se na chlast a za pár let byli mrtví. Mezi bývalými feťáky je poměrně častý výskyt sebevražd. Proč se feťák vzdává dobrovolně drogy? Na tuhle otázku nikdy neznáte odpověď. Žádné vědomé shrnutí hrůz a škod působených drogou vám nedodá emoční hnací sílu a odhodlání s tím vším skoncovat. Rozhodnutí skončit je rozhodnutí buněk, a jakmile jste se rozhodli s fetováním přestat, nikdy se už nemůžete vrátit k drogám na stálo, tak jako jste se jim předtím nedokázali vyhnoout. Když skoncujete s drogou, vidíte všechno jinak, stejně jako člověk, který byl dlouho pryč.

(konec článku William Seward Burroughs)

Vytisknout referát William Seward Burroughs | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela