Bořivoj I.

autor: (neuveden) datum: 15.09.2002 zobrazeno: 9x

První historicky doložený český panovník. Podle tradice byl nástupcem Hostivítovým. Po roce 867/68 se stal pražským knížetem s mocí v oblasti středních Čech. Nejméně od roku 872 podporoval s ostatními českými knížaty moravského Svatopluka. V roce 874/75 uzavřel sňatek s Ludmilou. Spolu se svou manželkou přijal Bořivoj na Velehradě u velkomoravského knížete Svatopluka křest od arcibiskupa Metoděje. Stalo se tak patrně mezi lety 882-884. Zdá se, že šlo o způsob podřízení se Svatoplukovi. Ten nechtěl v Čechách sám přímo vládnout, proto tak činil prostřednictvím svých podmaněných knížat. Jako prostředek mu posloužilo přijetí křesťanství slovanského obřadu. Bořivoj vystavěl první křesťanské svatyně v Čechách, sv. Klimenta na Levém Hradci a Panny Marie poblíž kamenného stolce českých knížat na vrchu Žiži. Teprve poté přikročil k budování základů dnešního Pražského hradu. Zřejmě Bořivoj postavil kostel na volném neosídleném prostranství. Učinil tak, pravděpodobně za podpory Velké Moravy, první rozhodný krok k vymanění knížecí vlády ze starých kmenových vazeb a institucí. Proces vytváření českého státu byl ukončen za Boleslava I. Bořivoj se ke konci své vlády stal do značné míry samostatným knížetem nejen ve středních Čechách, ale i na dalších územích, které ovládal. Jakožto exponent Svatoplukův byl tudíž i předákem ostatních českých knížat. Je proto možné říci, že Čechy konce 9. století měly jednoho "hlavního" knížete. Když Bořivoj roku 888/89 zemřel, ujal se vlády v Čechách přímo Svatopluk. Není známo, zda sám dosedl na kamenný stolec na Pražském hradě. Je velmi pravděpodobné, že zde v letech 890 až 894 skutečně vládli Moravané.

Manželka: Ludmila

(konec článku Bořivoj I.)

Vytisknout referát Bořivoj I. | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela