Petr Iljič Čajkovskij

autor: Pepa Dufek datum: 24.2.2002 zobrazeno: 8x

Narodil se 25. dubna 1840 ve Votkinském Závodě. Čajkovskij studoval na konzervatoři v Petrohradě, kde byl žákem Antonína Rubinštajna. Roku 1866 se stal profesorem na konzervatoři v Moskvě. Po jedenácti letech, díky podpoře šlechtické obdivovatelky svého umění paní von Meck (1831 – 1894), mohl žít jen svému hudebnímu dílu. Získal si brzy velké uznání a v druhé polovině minulého století patřil první a jediný z ruských skladatelů ke světově slavným hudebním osobnostem. Mnoho cestoval, dirigoval své skladby v mnoha evropských městech. V Praze dirigoval tři velké koncerty ze svých skladeb, i premiéru „Eugena Oněgina“.

Čajkovského dílo je velmi rozsáhlé. Rostlo od nejjednodušší písně po velká symfonická díla k nejvýraznějším výplodům romantického směru v celé světové tvorbě. Jeho klavírní koncert b – moll patří k nejoblíbenějším repertoáru všech virtuózů, jeho opery, zvláště „Eugen Oněgin“ a „Piková dáma“, se stále udržují na světových operních scénách.

Světový úspěch Čajkovského byl v jeho době ve vlasti pociťován jako důsledek nedostatečného přimknutí k národnímu rázu lidové ruské hudby, a odklonu od ní ke kosmopolitismu. Čím více času však uplývá od vzniku jeho tvorby, tím více je oceňován právě její ruský duch a ráz, jenž z celého Čajkovského díla učinil nepominutelnou součást ruské národní klasiky. Byl přítelem Antonína Dvořáka.

Z oper je nejznámější „Panna Orleánská“ z roku 1881, „Mazepa“ z roku 1884, „Střevíčky“ z roku 1887, Jolanta, Čarodějka a zvláště „Eugen Oněgin“ (na námět Puškinova básnického románu) z roku 1879 a „Piková dáma“ (na námět Puškinovy povídky) z roku 1890. Dvě poslední opery získaly světový ohlas po svém provedení na scéně Národního divadla v Praze v devadesátých letech 19. století. Konkrétně „Eugena Oněgina“ sám dirigoval v roce 1888.

Čajkovského balety patří k hlavnímu repertoáru baletních scén na celém světě. Mezi nejznámější patří Labutí jezero, Šípková Růženka, Louskáček. „Labutí jezero“ bylo poprvé provedeno roku 1877, „Spící krasavice“ roku 1890 a „Louskáček roku 1892.

Mezi jeho skladby klavírní patří cykly Dětské album, Roční doby, komorní (smyčcový kvartet D dur) a vokální.

Z dalších děl můžeme uvést šest symfonií (6. h moll Patetická), předehry (Bouře, 1812, Hamlet, Romeo a Julie), tři klavirní koncerty (1. b moll), houslový koncert D dur, svity.

Petr Iljič Čajkovskij zemřel 25. října 1893 v Petrohradě.

Eugen Oněgin
Hudba opery začíná krátkým lyrickým úvodem, vystavěným na motivu Taťány. Lidovou notou zní píseň vesničanů: „Což já od veliké chůze znavené nožky mám“. Olga vyznává svou tohu po veselí: „Já nedovedu klidně sedět“. Romantickým citem zní vyznání Lenského: „Moje láska, Olgo, je tak vroucí“.

Druhý obraz je téměř zcela naplněn Taťániným dopisem. Je to hudební scéna plná vzrušení a zase jemného citu: „A nechť i zahynu“.

Ve třetím obraze zpívají děvčata lidovou písničku a Oněgin odmítá Taťánu melodickou árií „Vy jste mi psala“.

V 2. dějství se tančí na plese u Larinových známý valčík a Monsieur Triquet zpívá roztomilý kuplet: „A cette fete conviés“, tančí se mazurka a kotilión.

Další obraz přináší těžkomyslný zpěv Lenského: „Kde jste, dni májové“.

Plesový obraz začíná polonézou. Gremin vyznává svou lásku k Taťáně slavnou árií: „Láska klíčí v každém věku“. V baletu jsou ještě dvě skotské polky. Závěrečný obraz je vzrušený rozhovor Taťány s Oněginem.

Labutí jezero
Libreto baletu napsali Vladimír Petrovič Běgičev a V. F. Gelcer.

Spící krasavice
Libreto baletu na námět staré francouzské pohádky napsal sám Petr Iljič Čajkovskij.

Louskáček
Libreto baletu na námět Hoffmannova příběhu napsal N. I. Pětin

Použitá literatura:
Anna Hostomská: Příběhy, pověsti a pohádky pani hudby
Encyklopedie DIDEROT

(konec článku Petr Iljič Čajkovskij)

Vytisknout referát Petr Iljič Čajkovskij | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela