Rowan Atkinson

autor: Petr Křivka datum: 01.08.2002 zobrazeno: 9x

Mr. Bean, tedy Rowan Atkinson se narodil 8. ledna 1956
Studoval na Oxfordské universitě a dráhu komediálního herce zahájil v roce 1977.

Mr. Bean je dokonale obyčejný. Sociolog by jej nejspíš zařadil do střední vrstvy. Jeho další společenské zařazení je neurčité. O jeho povolání nevíme zhola nic, věk je jaksi neurčitý. Je sám, pohybuje se po světě s mátožně explozívním pohledem. Jeho přátelé snad ani neexistují, stejně jako rodina. I svoje narozeniny musí slavit sám a sám si také napsat blahopřání a nakonec se mu okázale divit, aby všichni viděli.

Jisté pokusy skončit se staromládeneckým životem dopadly zoufale. V jeho životě se sice občas objevovala jedna žena podobná mu stejně nenápadným, myším vzhledem a plachým chováním, ale po zjištění, co je Mr. Bean zač, jej vždycky opustila. Proč by se měla zahazovat s mužským, který jí v kině koupí hrstičku pražené kukuřice, sám se cpe z obřího kbelíku a ještě se jí posmívá, že má málo? Který ji potměšile straší při hororu, i když sám je vyděšený až běda? Který se chová při vystoupení kouzelníka jako idiot, a ještě do toho chce zatáhnout i ji?

Jediným přítelem mu zůstává plyšový medvídek; i ten však -- kdyby to uměl -- od něj uteče. Mr. Bean je lakotný -- všechno si musel těžce zasloužit, nikdy nedostal nic zadarmo, tak co se mají ostatní co starat, natož od něj cokoli očekávat. Když mu děti přijdou blahopřát k Vánocům a po písničce očekávají odměnu, Mr. Bean je pozorně vyslechne a přistoupí ke dveřím s bonboniérou v ruce. Pak ale dveře dětem přibouchne před nosem a sám se spokojeně natřásá, jak to fikaně vyřešil. V restauraci si objedná to nejlevnější, ať je to co je to. Jeho touha po vážnosti mu však nedovolí uznat, že udělal chybu, a proto se všechno snaží zamaskovat tím nejpitomějším způsobem. Tatarský biftek cpe do cukřenky, houslistovi do kalhot a bůhvíkam ještě a pak, když číšník nabourá do jeho stolu, personál obviní z neschopnosti a z toho, že jeho večeře je v trapu. Divák mu pak, i přes jistý soucit, přeje onu tuplovanou porci. Ve snaze ušetřit na poštovném neuvěřitelně složitým způsobem odlepí známku z dopisu, který měl vhodit do schránky. O známku samozřejmě přijde a když se odesílatelka dopisu vrací, nenapadne ho nic chytřejšího, než se schovat do poštovní schránky.

Jeho charakter je vůbec podivný. Snaží se vyhýbat konfliktům, ale tato snaha je toporná a problémy přitahuje, způsobuje a násobí. Při čekání na autobus porazí muže stojícího vedle něj jakýsi záchvat. Mr. Beana se zmocní panika a snaží se tam jakoby nebýt. Pak se v něm ale ozve trocha lidskosti a pokouší se ubožákovi pomoci. Jeho snaha je však omezena jeho schopnostmi a vůbec "praktickým" postojem k životu, a tak má vlastně štěstí, že se muž nejdřív vzpamatuje a pak přijede sanitka. Nic ale nebrání Mr. Beanovi, aby sanitce nevytloukl baterii startováním vlastního auta. Nešťastník jej okamžitě přestal zajímat a na prvním místě je jeho vlastní prospěch.

Mr. Bean nenávidí trapné situace a snaží se jim uniknout, vždycky ale uniká do ještě větší trapnosti. Jeho největším problémem je, že ani trochu nepřemýšlí o následcích svých činů. Z malé potíže se téměř zákonitě vyvine neuvěřitelná spoušť, ohňostroj nesmyslů, odkud zbaběle prchá. Ostatní jej víceméně obtěžují, jsou neschopní a Mr. Bean si o nich nemyslí nic dobrého.

Mr. Bean je, dalo by se říci, prostě smolař. Ano, často ho smůla potkává, jenže -- v zájmu spravedlnosti nutno říci - leckdy si trest zaslouží. Jeho chování a způsob řešení i těch nejmalichernějších problémů je tak, řekněme, svérázný, že musí - zcela zákonitě - přerůst v katastrofu. Co byste si pomysleli o člověku, který, když ho tlačí kamínek, si zutou botu položí na střechu nastartovaného auta, pak ji honí a mezitím v obchodě požaduje toliko levou botu a odmítnutí prodavače mu ji přenechat považuje za drzost, neschopnost a osobní urážku. Tu ale řeší, jsa v podstatě nevýbojný, pouhým funěním a promrskáváním rukou.

Mr. Bean je také pěkný hajzlík. Je potměšilý, sobecký a jeho vyčůranost je gigantická. O ní jsme se již víceméně zmínili. A ta potměšilost? Což takhle scéna v prádelně, kdy jinému zákazníkovi vlastně pro nic za nic, jen proto, že si z něj tak trochu dělá legraci, bezostyšně zničí prádlo. Pomsta ale vždycky čeká za rohem a v tomto případě má podobu jakési aviváže, kterou musí Mr. Bean vypít. Vlastně - nemusí, ale myslí si, že musí, aby to na něj neprasklo. Mr. Bean se totiž bez skrupulí pohybuje mezi nástrahami dneška a stále se snaží neztratit dekorum. Nelze totiž převléknout si plavky jen tak. To by bylo nedůstojné. Proto podniká nehorázné prostocviky a nakonec na sebe plavky dostane.

Snaha nezesměšnit se je ale nějak pootočená. Nevadí mu, když si do prádelny přinese vyprat nafukovacího krokodýla, rohožku a když počítá slipy "pondělí, úterý, čtvrtek atd." Chybí ale středa, středeční spodky má na sobě a tak -- jako už tolikrát -- se vrhá do úžasného dobrodružství, které končí záměnou kalhot za sukni a nakonec úpornou snahou nevypadat jako v sukni, i když to je na první pohled zřejmé. Ta touha po důstojnosti je vůbec významným rysem jeho povahy. Nikdy se mu však nepodaří, aby jej okolí uznalo a ocenilo. Vždycky si to zkazí nějakým zhůvěřilým činem, který ukáže, jak je Mr. Bean zoufale trapný a směšný.

Velmi rád se také vytahuje - i když těch slabších, na které by mohl, moc není. Možná jedině ona poštovní tříkolka, která jej pronásleduje snad i ve snu. A pak také už zmíněný medvídek, jenž se velmi často dočká pouze ústrků. Přestože jako k jedinému tvoru k němu Mr. Bean chová jisté city, nebrání mu to s medvídkem zacházet s autoritativním nepochopením a sobeckým nezájmem. "Potřebuješ se umýt.Tak mazej do pračky, tady máš brčko a starej se."

Obliba Mr. Beana u nás není překvapením. Podobný -- a nejenom komický -- charakter u nás vzácný nebývá. A s jedním, možná tím neslavnějším, si je Mr. Bean velmi podobný. Tím je dobrý voják Švejk. Na první pohled se to nejspíš zas až tak nezdá, ale jisté společné rysy tu jsou. Bezostyšné lpění na svém prospěchu, třeba. Stačí připomenout silvestrovskou oslavu, na kterou Mr. Bean pro své hosty připravuje s upocenou hamižností nepoživatelné pohoštění. Nebo jeho pokus o únik z parkoviště bez placení.

A co Švejk? Bez uzardění přijme od kuchaře Jurajdy Balounův krajíc nasáklý šťávou z pečeně, zatímco Balouna uvazují za to, že si chtěl jenom namočit kousek chleba. Když táhne s Kunertem poručíka Duba od prodejné děvy, neopomene dopít zbytek jeřabinky z láhve na stole.

Potměšilost? Kabinetní ukázkou je přítomnost Mr. Beana na jakési místní výstavě drobných řemesel nebo koníčků. Sleduje velmi pozorně kaligrafa, jenž pracně dokončuje náročnou listinu. Co udělá Mr. Bean? Samozřejmě, vyskočí zpoza zástěny, nešťastný umělec se vyděsí a může začít znovu. Zcela zničeného jej Mr. Bean opouští a navíc dává velmi zřetelně najevo, že on nic, on jenom kýchl. Švejk také není žádné neviňátko. Při cestě arestantenvagónem se spolu s jednoročním dobrovolníkem Markem pustí do nešťastného velitele eskorty a před celým osazenstvem vozu z něj dělají dokonalého blba. A takových situací se dá najít nepočítaně.

Mr. Bean a Švejk mají dost společného. Je mezi nimi ale jeden zásadní rozdíl. Švejk se do potíží dostává spíše nechtěně nebo je způsobí jeho jistá apatie nebo lenost. Není příliš aktivní, zajímá ho jen pohodlíčko a když se pustí do nějaké akce, jejím cílem je zase jen to, aby byl klídek a pohodička. Nemyslím si, že jeho chování je zaměřeno na zesměšnění vojenské mašinérie a podobně, jak se Švejk často vykládá. Je sobec a komické situace jsou toliko jakýmsi vedlejším produktem jeho sebestřednosti.

Mr. Bean je sice také zahleděn do sebe, ale svoje -- jak si myslí -- nároky se snaží si vybojovat, i když k tomu používá unfair prostředky. Snaží se, aby bylo po jeho, a pro prosazení svých zájmů bývá agresivní. I když -- nutno podotknout -- jeho agrese bývá záludná.

Jak to tak po sobě čtu, zjišťuji, že -- přestože pojednává o komické postavě -- není to moc veselé. Mr. Bean se ode mne dočkal jen a jen odsudku a možná i pohrdání. Proto neváhám a spěchám i s pochvalou.

Při sledování Mr. Beana se královsky bavím, ostatně jako mnoho dalších lidí. Ten smích, v který propukáme, je totiž smích -- je to sice snad až příliš vznešené slovo, ale nešť -- očistný. Kdo o sobě může říct, že nikdy neudělal žádnou křivárnu, že vždycky myslel na ostatní a na sebe vůbec? Kdo nebývá rád, když má klid, když po něm nikdo nic nechce? A kdo se nezabýval myšlenkami někoho neviděn nakopnout? Mr. Bean nám to umožňuje. Sledujeme jeho pinožení se nástrahami života, trháme se smíchy a říkáme si: "Jémine, to je blbec. Koukněte na něj!" Přitom si ale možná, aniž o tom víme, představujeme v podobné situaci sebe. Naše konání by od toho na obrazovce bylo zcela odlišné (alespoň doufám), přesto cítíme jakési zvrácené zadostiučinění, když padouch, jenž Mr. Beanovi překřížil cestu, je spravedlivě potrestán vypnutím pojistek na diskotéce. (Mr. Bean potom samozřejmě uteče jako malej kluk.)

Právě to, že se vidíme v onom hemživém Britovi, je nejspíš nejdůležitějším poselstvím, které Rowan Atkinson posílá světu. Ale i bez toho by jeho přítomnost na televizním nebi byla skvělá. Nedivím se, že se postava Mr. Beana stala leckde kultem, že existují jeho fankluby, jeho epigoni a imitátoři (a nejsou to jen herci...) nebo třeba studentské divadlo, jež kráčí v jeho stopách.

Nakonec zbývá dokončit ještě biografické údaje o Rowanu Atkinsonovi:

Pro televizi natočil kromě série o Mr. Beanovi také velmi povedený seriál situačních tragédií BlackAdder (u nás jako Černá zmije), ve kterém prochází různými historickými obdobími a nekompromisně je komentuje. Anglické dějiny jsou totiž velmi bohaté na události, jež stojí za pozornost. Bohužel, u nás se zatím nenašel nikdo, kdo by podobně pohlédl na dějiny Střední Evropy se zvláštním zřetelem na sám její střed. A že těch zvratů a událostí, hodných komentáře bez rukaviček, v naší minulosti bylo! A taky je, a právě teď.

I na filmovém plátně se Rowan Atkinson objevuje často. V čerstvé paměti ještě máme jeho skvěle vyseknutou postavu nervózního faráře-nováčka v komedii Čtyři svatby a jeden pohřeb (v hlavních rolích Hugh Grant a Andie McDowell). Hrál i ve filmu Lví král (přesněji namluvil zoborožce Zazu, ale českým dabingem jsme o jeho hlas byli připraveni, stejně jako o Whoopi Goldberg nebo Jeremy Ironse) a televize - už nevím, která - před časem vysílala film Čarodějky s Jessikou Hustonovu v hlavní roli; Rowan Atkinson nezklamal a jeho ředitel hotelu je památný. Ve druhém dílu Žhavých výstřelů sehrál menší roli, ale jeho krátký dialog vstoupil do dějin (alespoň našich rodinných): Atkinson jako profesor Dexter Hayman je během Války v Zálivu zajat Iráčany. Kladný hrdina Topper Harley (Charlie Sheen) jej vysvobozuje z vězení, ale přitom zjišťuje, že mříže jsou velmi chatrné a basu vlastně nikdo nehlídá. Táže se tedy Haymana: "Proč jim neutečeš?" -- "Svázali mi tkaničky." Když si Topper tuto skutečnost ověří, otřese to s ním a zhodnotí lidské kvality věznitelů: "Svině!"

Další filmové role Rowana Atkinsona zůstaly dosud trčet za našimi hranicemi. A nebyly to zas až tak nevýznamné filmy, alespoň co se obsazení týká. The Secret Policeman's Other Ball (s jedním pokračováním) je záznamem koncertů organizovaných Amnesty International v letech 1979 a 1981. Pozoruhodná je -- vedle vystoupení Stinga, Erica Claptona, Philla Collinse, Jeffa Becka nebo Pete Townshenda - také účast čtyř Monty Pythonů.

V roce 1983 se objevil v bondovce Never Say Never Again (nová varianta filmu Thunderball), kde po dvanácti letech opět vystoupil v roli agenta 007 Sean Connery. Krom nich ve filmu hráli dále Max von Sydow (Sedmá pečeť, Pramen panny, Hana a její sestry, ale také Soudce Dredd...), Kim Basinger (9 1/2 týdne, Batman), Klaus Maria Brandauer (Mefisto, Plukovník Redl, Vzpomínky na Afriku) a Edward Fox (Šakal, Bitva o Británii, Gándhí). V satirické komedii The Tall Guy (1989) hrál Atkinson spolu s Jeffem Goldblumem (Annie Hall, Silverado, Moucha, Jurský park) a Emmou Thompson (Howard's End, Ve jménu otce, Junior, Rozum a cit).

Krom filmování také píše a kreslí (nedávno u nás vyšel polopřeklad jeho Diáře). Nelze pominout ani jeho aktivity na poli automobilistickém (uff, to je ale slovo...). Závodí, sbírá veterány a píše pro anglický časopis CAR. Také u nás jsme měli možnost vidět krátký film, ve kterém Atkinson komentuje život na silnicích a skvěle předvádí některé vybrané typy řidičů.

Nesmím zapomenout ani na videokazetu se záznamem Atkinsonova divadelního vystoupení, která je občas dostupná v půjčovnách. Tady je k vidění opět další podoba tohoto herce. Pozoruhodné je, že častým objektem jeho žertů (a nejen tady) je církev a faráři. Pro ilustraci toho, jak Rowan Atkinson zachází s... jak to říci... věcmi víry, uvádíme překlad jednoho z jeho nebeanovských vystoupení.

Biblické kázání

A byl den třetí a byla svatba v Káni galilejské. I stalo se, že všechno víno bylo vypito. A matka Ježíšova pravila k Pánu: "Už nemají co pít." A Ježíš řekl svým služebníkům: "Učiňte, aby těchto šest hrnců bylo plných vody." A oni tak učinili. A když vrchní číšník okusil vody z hrnců, uviděl, že se stala vínem. A nikdo nevěděl, že se to stalo. Jen služebníci to věděli. A hlasitě tleskali v kuchyni.

A pravili k Pánu: "Jak jsi to, sakra, dokázal?" A tázali se jej dále: " Ty vystupuješ na večírkách?" A Pán pravil: "...Ne." Ale služebníci naň dotírali, tázajíc se: "Hele, tak ukaž ještě něco." A On požádal o mrkev. A pravil: "Pohleďte. Neboť toto jest mrkev." A všichni kolem Něj věděli, že jest to tak. Neboť to bylo oranžové. Ze zeleným nahoře. A tu On přehodil přes mrkev velký červený plášť a pak jej sejmul. A hle! V ruce držel bílého králíčka. A všichni byli užaslí a řekli: "Ten chlápek je fakt dobrej. Moh by se tím živit."

A pak mu přinesli nosítka a na nich muže stiženého mrtvicí. A prosili Jej: "Maestro, ten muž je stižen mrtvicí." A Pán pravil: "Kdybych byl strávil celý život na nosítkách, taky bych vypadal jako po mrtvici." A jejich srdce byla naplněna radostí. A volali: "Pane, tvoje fóry jsou stejně dobrý jako ty tvoje triky. Ty ale dokážeš pobavit."

A pak k Němu přivedli ženu jménem Marie, jež uviděla Pána a uvěřila. A Ježíš k ní pravil: "Oblékni si tuhle sukýnku. A lehni si do téhle bedny." A pak On uchopil pilu a přeřízl ji na dva kusy. A všude bylo mnoho kvílení a skřípění zubů. Ale Ježíš pravil: "Ó, vy malověrní!" A pak otevřel bednu, a hle!, Marie byla celá. A všichni byli úplně hin. A Ježíš a Marie se hluboce uklonili. A On k ní pravil: "Ode dneška bude tvé jméno Sharon. Neboť to jest dobré jméno pro asistentku.

A lidé řekli: "Ještě nikdy jsme nic takového neviděli. To je bezvadný. Ty musíš být Syn Boží." Ale Pán pravil: "Ne. Já jsme ten, kdo přišel dřív." A oni byli udiveni a řekli: "Tak teda, pane, jak poznáme pravýho Pána?" A Ježíš pravil: "Podle jména poznáte Jej. Neboť on bude mít velmi zbožné jméno. A bude zván Jakub. A bude zván Daniel." "Jack Daniels?" divili se. A Pán pravil: "Ano. Nějak tak."

Odejděte v pokoji.

Rowan Atkinson je prostě muž košatý a nelze jej sledovat pouze z té strany, odkud vypadá jako Mr. Bean. I když je určitě nejpopulárnější. Nedávno se prý Atkinson nechal slyšet, že s Mr. Beanem udělá ještě jeden film a pak se s ním rozloučí. Už dříve dával velmi zřetelně najevo, že Mr. Bean je pouze filmová postava a přál si, aby s ním nebyl příliš spojován. Pro nás se ale -- vidíme-li tvář Rowana Atkinsona kdekoli -- od Mr. Beana těžko odděluje.


(konec článku Rowan Atkinson)

Vytisknout referát Rowan Atkinson | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela