Thomasso Campanella

autor: Destiny datum: 24.2.2002 zobrazeno: 17x

T. Campanella patří do zvláštní větve filosofů, kterým se říká Utopisté. Abychom mohli lépe porozumět tomu, o čem je jejich učení a potažmo, čím se zabýval T. Campanella, musíme si nejdříve vysvětli samou podstatu utopie. Máme vlastně jen dvě možnosti ,jak se na Utopie dívat, buď jako na smýšlení jednotlivých protagonistů a zastánců, ale také jako na o utopii psanou, jako na literární dílo. První pohled je všeobecně znám. Jedná se většinou o nereálnou, vysněnou, fantastickou představu či plán něčeho, co se zdá ideální a bezchybné. Podle všeho je také utopie to, co nelze vytvořit a předpokládat dlouhého trvání. Pokud se budeme dívat na utopii, jako na literární žánr, tak je situace podobná, ne však totožná. Utopie je prozaický žánr líčící ideální společenské poměry v pomyslné zemi; většinou je zaměřen sociálně kriticky vůči soudobým poměrům (církev, šlechta, diktátor apod.) . Nejstarší dochovanou utopií je text o Atlantidě v Platónových dialozích; samotné slovo utopie pochází z názvu spisu T. Mora Utopie. Významným autorem utopie dále byl ku příkladu F. Bacon (Nová Atlantida).

Vedle utopií líčících ideální společnost, bez problémů, které sužují dennodenně naši společnost, existují též tzv. antiutopie, varující před nebezpečnými tendencemi vývoje, zejm. k totalitarismu* (K. Čapek R. U. R., A. Huxley Krásný nový svět, G. Orwell 1984). Utopii je třeba odlišit od většiny děl sci-fi literatury, jíž většinou chybí sociálně kritická motivace a vážný záměr (odlišení však mnohdy není zřetelné, žánry se překrývají).

A teď již k samotnému T. Campanellovi. Campanella vlastním jménem Giovanni Domenice Campanella se narodil v Itálii 5.9.1568 a zemřelo roku 1639 21. května. Působí v Itálii jako filosof a sociální utopista. Také se stává členem dominikánského řádu. Jako sociální kritický utopista se snaží se vysvětlit pomocí vědy církevní dogmata ** Ve svém díle Sluneční stát nám zjevuje ideální stát, která je inspirována Platónem a T. Morem, která je však ještě radikálnější, a to především v otázkách společenství majetku a žen.


-----------

* Je to použití násilí s cílem totální realizace státní ideologie ve všech oblastech společenského života. Znamená zásadní popření základních zásad liberalismu, občanských práv, individuální svobody, zákonnosti a politického pluralismu. Totálním se stává stát tehdy, když dochází k potlačení partikulárních zájmů (stranických, hospodářských, regionálních ap.) totálním státním zájmem (např. v marxismu zdůvodněným odkazem na “celospolečenské zájmy”). Charakteristické pro totalitarismus je používání teroristických prostředků (označovaných např. jako “revoluční násilí”), spojené s charismatickou koncepcí vlády “vůdce” a “strany”. V moderní historii existovaly dva typy totalitarismu: fašismus (resp. nacismus) a komunismus (stalinismus). Přes odlišné ideologické založení mají oba typy shodné základní rysy jak ideové (likvidace demokratických svobod, zrušení vázanosti státních orgánů zákonem, sociální demagogie, neuznávání morálních zásad ap.), tak funkční (omezení významu zastupitelských orgánů, centralizace moci, militarizace, masivní represe ap.).

** přeneseně poučka či tvrzení nepřipouštějící námitek, nedokazatelné tvrzení, opírající se pouze o víru.


(konec článku Thomasso Campanella)

Vytisknout referát Thomasso Campanella | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela