Paul Verlaine | ||
| autor: Vladimír Johánek | datum: 22.11.2002 | zobrazeno: 3x |
| [30.3.1844-8.1.1896] Francouzský symbolistický básník a novinář. Zpočátku byl ovlivněn Hugem, Baudelairem a parnasisty a optimisticky opěvoval prostý a klidný manželský život s Mathildou Mauteovou. Po osudovém setkání se sedmnáctiletým Rimbaudem, jehož básně vydával a k němuž milostně vzplanul, se tato idyla zcela změnila. Verlaine si kladl nové otázky o smyslu svého života i umělecké tvorby a zároveň změnil i svůj přístup k poezii. Vyzdvihoval improvizaci a hudebnost, byl mistrem bezprostřednosti a náladovosti. V jeho sbírkách se spojují výkřiky marnivosti s morálním nepokojem a nostalgickými sny o čistotě, zklamání z lásky a mystická vytržení. Část jeho tvorby vznikla během dvouletého pobytu ve vězení, do něhož byl odsouzen poté, co v hádce postřelil právě Rimbauda (1873). Díky tomu se sice obrátil ke katolickému pokání, nakonec ale stejně propadl alkoholu a tuláctví. V jeho poezii se pocity vyvozují z dojmů a doteků (lidí, předmětů nebo přírody). Tím, že klasický verš nahradil veršem o lichém počtu slabik a rým asonancí (souzněním), dosáhl hudebnosti svých básní, jež inspirovaly mnohé hudební skladatele. Mladí symbolisté a dekadenti pak s nadšením přijali jeho esej o prokletých básnících (např. Corbiére a Mallarmé). knizka * Saturnské básně (Poe`mes Saturniens, 1866) * Galantní slavnosti (Fe^tes galantes, 1868) * Šťastná píseň/Dobrá píseň/Blahá píseň (La Bonne Chanson, 1870) * London Sketches, 1872 * Mes Prisons, 1874,1893 * Písně beze slov/Romance beze slov (Romances sans Paroles/Songs Without Words, 1874) * Moudrost (Sagesse, 1881) * Kdysi a nedávno/Dávno a nedávno (Jadis et Nague`re/Yesteryear And Yesterday, 1884) * Básnické umění/Poetické umění (L'art poétique, 1884) * Prokletí básníci (Les poétes maudits/The Accursed Poets), 1884 * Memoires d'un Veuf, 1886 * Láska (L'amour, 1888) * Paralelně (Parelle`lment, 1889) * Dédicaces, 1890 * Ženy (Femmes), 1890 * Mes Hôpitaux, 1891 * Les uns et les autres, 1891 * Štěstí (Bonheur), 1891 * Intimní liturgie (Liturgies intimes, 1892) * Písně pro ni (Chansons pour elle), 1892 * Quinze jours en Hollande, 1893 * (Confessions (Confessions Of A Poet), 1894) * Invectives, 1896 * Chair, 1896 * Dans les limbes * Elégies * Epigrammes * Odes en son honneur * Voyage en France, 1907 * Correspondance, 1926-41 * Oeuvres complétes, 1943 * Poems, 1961 * Oeuvres politiques, 1969 * Lettres inédites, 1976 * Documents relatifs a Paul Verlaine: Lettres, dessins, pages inédites recueillis et decrits, 1977 * Women, Men: The Secret Poems Of Paul Verlaine, 1984 * One Hundred And One Poems By Paul Verlaine: A Bilingual Edition, 1999 * Paul Verlaine Revisited, 1999 Píseň podzimní Překlad: Vladimír Holan Sám sklon a ston, svých viol tón podzim roní, a duši mou rve touhou mdlou, monotonní. Skláním se níž a blednu, když chvíle zazní. Vzpomenuv dnů, propadlých snu, pláču v bázni. A odcházím ve vichru zim, který svistem žene mne z chvil, jako bych byl suchým listem. Píseň podzimní Překlad: František Hrubín Ó podzime, tak dlouze tvé housle lkají, mou duši tou hrou unylou utýrají. Dýchaje tíž, zesinám, když orloj slyším, vše je to tam, ten žal, co mám, neutiším. I odcházím povětřím zlým, jehož svistem jsem hnán sem tam jak byl bych sám suchým listem. | ||