Karel Poláček

autor: (neuveden) datum: 15.09.2002 zobrazeno: 9x

( 1892 - 1944 )
Jako syn židovského obchodníka v Rychnově nad Kněžnou poznal důvěrně maloměstské a židovské prostředí a mentalitu tamních obyvatel, kteří jako literární postavy a figurky zalidnili svět jeho povídek a románů. Je to kronikářské zpodobení lidiček malého města a Poláček představuje své hrdiny někdy ironicky, většinou však se shovívavým úsměvem nad jejich slabostmi. I kritika označovala Poláčka za jakéhosi pokračovatele staropražských povídek a románů a povídek Ignáta Hermanna. Šťastná okolnost, že v mládí Poláček tyto figurky viděl kolem sebe, byla později ještě obohacena o zkušenosti lokálkáře, soudního zpravodaje a redaktora Lidových novin, v nichž Poláček zakotvi zásluhou bratří Čapků. Spisovatelovou snahou bylo pravdivě zobrazit " malého člověka " v každodenním životě se shovívavým humorem. Takovou podobu Poláčkova pohledu na svět a jeho hrdiny představuje populární román Muži v ofsaidu ( 1931) s dvojicí fotbalových fanoušků , otce a syna, a s humorným vylíčením klubového prostředí a psychologie sportovních diváků. V jiných Poláčkových dílech však nechybějí sarkasmus a hořká kritičnost. Týká se to zejména románů Dům na předměstí (1928) a Hlavní přelíčení ( 1932 ); ve druhém z nich autor sleduje jak se jeho románový hrdina v touze po majetku nezastaví ani před vraždou. Ústřední postava románu Michelup a motocykl ( 1935 ) vzbuzuje úsměv svou honbou za výhodnými nákupy, na nich však vždy prodělá. Své dílo dovršil Poláček čtyřdílným cyklem o pochybném "hrdinství" maloměšťáků v době první světové války: Okresní město ( 1936 ), Hrdinové táhnou do boje ( 1936 ), Podzemní město ( 1937 ) , Vyprodáno ( 1939 ). Hrdiny těchto románů sleduje autor v zatuchlé atmosféře venkovského městečka těsně před vypuknutím války , provází je na Haličskou frontu, kde ani ve válečném víru se nedovedou zbavit svých malicherných slabostí, a nakonec předvádí válečné zázemí, hladovějící obyvatelstvo a válečné zběhy. Střed konvenčního světa dospělých, pohybujících se v jednáních i ve vyjadřování ve vymezených hranicích svého společenského postavení a povolání, s dětskou napodobivostí a hravostí a neodolatelnou a situační komikou vylíčil Poláček v knize Bylo nás pět ( vydáno posmrtně roku 1946 ). Tato kniha patří, nejen díky jazykovému mistrovství svého autora, zde představenému v nejrozvinutější podobě české literatury pro dětského čtenáře a ještě po létech dokáže v nových a nových vydáních zaujmout děti i dospělé.
K. Poláček zahynul v plynové komoře koncentračního tábora v Osvětimi. Zvláště ve svých posledních prózách dokázal mistrně balancovat na pomezí tragiky a svérázného typu hořkého humoru. Byl skvělým pozorovatelem života "malého českého člověka", zpodobení maloměstského života tvoří centrum jeho epiky.


Bylo nás pět

Tato kniha předstahuje příběhy a zážitky pěti chlapců odehrávající se v třicátých letech našeho století. Všechny příběhy vypráví Petr Bajza. Jeho tatínek vlastní koloniál a Petr mu dělá někdy příručního. Maminka je doma a stará se o Mančinku, což je Petrova malinká sestřička. Péťa má ještě bratra, ale ten už je skoro dospělý a učí se v Německu na příručního. Domů příde jen o vánocích nebo na prázdniny. Bajzovi mají i služku Krystýnu, která pomáhá mamince v domácnosti. Péťa jí ale nemá rád a říká jí Rampepurda Rampepurďácká

(konec článku Karel Poláček)

Vytisknout referát Karel Poláček | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela