Břetislav II. | ||
| autor: (neuveden) | datum: 15.09.2002 | zobrazeno: 2x |
| Syn Vratislava II. a Adleyty byl zvolen knížetem 14.9.1092. Hned na počátku své vlády vyhlásil zákaz všech přežívajících pohanských zvyků a obyčejů. První článek jeho nařízení obsahoval vypovězení všech čarodějů, kouzelníků a hadačů ze země. V roce 1097 nařídil vyhnání slovanských mnichů ze sázavského kláštera, kam uvedl benediktínské řeholníky z Břevnova. Uvedený akt znamenal konec pěstování tohoto liturgického směru v Čechách. O jeho určitou obnovu se pokusil až Karel IV. V roce 1093 vpadl Břetislav II. do Polska a zde válčil s knížetem Vladislavem. Slezsko bylo velmi zpustošeno. O tři roky později se česko-polské nepřátelství znovu rozhořelo. Za bojů se Břetislav nepohodl s předákem Vršovců Mutinou, který spolu se svým příbuzným Božejem musel uprchnout z Čech. V roce 1098 nařídil Břetislav oloupit pražské židy, když se proslechlo, že se snaží vyvézt své majetky z Čech. Břetislav II. se pokusil zrušit Břetislavův "stařešinský zákon", snažil se zajistit nástupnictví na trůně pro mladšího bratra Bořivoje. Učinil tak s pomocí císaře Jindřicha IV., který mu v roce 1099 osobně udělil Čechy v léno. Dosud získával Čechy v léno jen panovník, který byl již v zemi za knížete přijat a zvolen. Nyní však byl tento zvyk přerušen a vytvořil se nebezpečný precedens pro budoucnost. Roku 1099 odňal Břetislav Konrádovcům Brněnsko a předal je mladšímu bratrovi. Břetislav II. byl zavražděn na sklonku roku 1100 u hrádku Zbečno, když se vracel z lovu. Současníci považovali tento akt za odplatu Vršovců. Manželka: Lukarta, dcerou Aschwina z Windberg-Bogenu. | ||