V Anglii došlo v roce 1544 ke změně na trůně. Novou anglickou královnou se stala tehdy 25ti letá Alžběta I. Neměla lehkou pozici: Zahraniční politika Anglie byla v troskách, země byla vnitropoliticky roztříštěná církevními a národnostními spory. Za podpory svého prvního ministra Williama Cecila rozumného a pragmaticky uvažujícího politika vytvořila Alžběta I. Z Anglie námořní velmoc a vedoucí protestanskou zemi v Evropě ve svých službách využívala i piráty. Nejslavnější z nich kapitán Francis Drake přepadl španělské město Nombre de dios v Panamě a oloupil lodě španělské stříbrné flotily, která převážela zlato a stříbro ze španělských dolů v Bolívii a Mexiku do Španělska. Drakeovy pirátské výpady byly součástí nevyhlášené války na moři proti Španělsku, kterou anglická královna Alžběta I. Podporovala. Kapitán Drake neočekávaným útokem obsadil španělskou loď, která vezla zlatý a stříbrný poklad a ukořistil také množství šperku určených španělskému králi. Na této pirátské válce vydělávali kromě pirátů také královna a šlechtici, kteří financovali lodě a výzbroj. S rozvojem námořního obchodu se pirátství rozšířilo i do dalších moří a oceánů.
V roce 1586 Alžběta I. Nechala popravit bývalou skotskou královnu Marii Stuartovnu. Ta byla od roku 1568 v anglickém vězení a důvodem rozsudku smrti byla její účast na spiknutí anglických katolických šlechticů. Ti podporováni Španělskem, pro nevyhlášenou námořní válku chystali na královnu Alžbětu I. Atentát. Anglická královna Alžběta I. Zemřela ve věku 70 let v Richmondu. Definitivně upevnila velmocenské postavení Anglie, jako její hlavní čin bylo, že v roce 1559 vydala výnos kterým zmírnila královskou moc a uzákonila anglikánskou církev, čímž ukončila politické a náboženské nepokoje. Za Alžbětiny dlouhé a šťastné vlády dosáhla Anglie rozkvětu v kultuře, obchodu, námořní dopravě a v řemeslech.
|