Ludvík Svoboda

autor: J. Knizek datum: 29.11.2005 zobrazeno: 15x

25. listopadu 1895, se narodil v Hroznatíně na Třebíčsku, pozdější prezident ČSSR, armádní generál Ludvík Svoboda.
Když jako syn rolníka vychodil zemědělskou školu, vypukla r.1916 světová válka a byl odveden. Vystudoval voj. akademii v Hranicích a jako rakousko-uherský voják bojoval v Rusku, kde padl do zajetí. Tam vstoupil do tvořící se čs. legie, zúčastnil se historických bitev u Zborova a Bachmače a v r. 1920 se přes Sibiř vrátil domů.
Od r. 1922 sloužil jako důstojník v čs. armádě. V r.1938, za ohrožení vlasti Německem, velel pěšímu pluku a zapojil se do odboje. V červnu
1939 přešel ilegálně do Polska a po jeho přepadení Německem velel nové čs. jednotce o síle 2200 osob. Po pádu Polska přešel s jednotkou do SSSR a v listopadu 1940 navázal v Cařihradě spojení s čs. exilem.
S podporou členů čs. exilové vlády v Londýně a Moskvě, vytvářel od 15. 7. 1942 v Buzuluku 1. čs. samostatný prapor o síle kolem 1000 osob. Po přepadení Sovětského svazu Německem byl prapor 8. března
1943 pod jeho velením nasazen do bojů o Sokolovo. V dubnu 1943 byl za jeho účasti tento prapor v Novochopersku přeorganizován na 1. čs.
samostatnou brigádu, která se vyznamenala v bojích u Kyjeva. Od 10.
4. 1944, se gen. Svoboda podílel na organizování 1. čs. armádního sboru v Černovicích. Pod jeho velením byl sbor o počtu téměř 17 tisíc osob nasazen do bojů na Dukle. Čs. hranici tam sbor dosáhl 6. října
1944 a s vojsky Rudé armády pak osvobozoval území československého státu. Když v květnu 1945 sbor dosáhl Prahy, čítal již 60 tisíc osob.
Nově jmenovanou vládou Národní fronty Čechů a Slováků v Košicích byl brig. gen. Svoboda jmenován ministrem národní obrany již 4. dubna 1945. Od r. 1950 byl do r. 1954 jako nepohodlný odstaven a pracoval jako účetní v JZD Hroznatín. V létech 1954-1964 byl členem předsednictva Národního shromáždění a mnoho let i předsedou Svazu protifašistických bojovníků. V létech 1954-1958 byl i náčelníkem Vojenské akademie a poté náčelníkem Vojenského historického ústavu.
V období Pražského jara, po abdikaci prezidenta Novotného, byl armádní generál L. Svoboda 30. března 1968 zvolen prezidentem a tuto funkci vykonával do r. 1974, kdy prodělal několik záchvatů mozkové mrtvice; přesto se prezidentské funkce nevzdal a musel k tomu být přijat zvláštní zákon.
Ludvík Svoboda, trojnásobný Hrdina Československa, Hrdina Sovětského svazu a držitel mnoha vyznamenání, zemřel 20. září roku 1979 v Praze a je pochován v rodinné hrobce v Kroměříži. Tam se mu chystají odhalit památník. Jako čestný a obětavý občan a hrdina je ctěn nejen u nás, ale i v zahraničí. Čest jeho památce.
Zanedlouho vzpomeneme 66. výročí osvobození Československa od německé nadvlády. Měli bychom vzpomenout i všech těch, kteří bojovali či padli za naše osvobození, ať v boji nebo ve vězení.
Nemáme z nedaleké minulosti významnějšího a obětavějšího bojovníka za naši vlast, než byl gen. Ludvík Svoboda. Není málo vojenských hřbitovů, lhostejno zda z první světové, či jiných válek. Pohříchu mnozí, kteří se nikdy skutečných bojů nezúčastnili, šmahem přehlížejí i hrdiny, kteří za svou vlast prolévali krev na různých bojištích světa; o bojích za vlast mluví pohrdavě a bez citu. Jsem přesvědčen, že máme povinnost svou národní historii chránit a rozvíjet, že máme uctívat všechny hrdiny, padlé v boji s nepřítelem za naši vlast kdekoli, ať byli jakékoliv národnosti. Měli bychom všechny pomníčky znovu objevovat a připomínat si těžké doby naší minulosti. Tak zůstane památka zachována i v myslích našich potomků.

(konec článku Ludvík Svoboda)

Vytisknout referát Ludvík Svoboda | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela