Narodil se r.1896 v Balagny. Po studiích na bruselské Akademii výtvarných umění přichází r.1912 do Paříže a přihlašuje se do Školy výtvarných umění studovat fresky. Vzdělává se také na dílech myslitelů a spisovatelů, Herakleita, Nietzscheha, Rimbauda, Lautréamonta, Sada…a také na dílech velkých malířů minulosti, Poussina, Delcroixa, Mantegna, Uccella a také Greca a Piraneseho. Setkání s Kahnweilerom r.1922 mu umožnilo věnovat se hlavně malířství. Na jeho díle je poznat kubismus a Juan Gris. V r.1923 maluje svoje první odvážné symbolické plátno Čtyři živly, které v následujícím roku na výstavě v Simonově galérii vzbuzuje pozornost André Bretona těsně před tím než uvedl svůj surrealistický manifest. Masson bydlí na Blometové ulici se skupinou přátel, se kterými má Miró sousední ateliér, s Michaelem Leirisem, Antoniem Artaudem, s Georgesem Limbourem a s Rolandem Tualem. Sbližuje se s surrealistickým hnutím a osobně se účastní na jeho činnosti do r.1929. Je mimořádně vnímavý základní myšlence života a k soudržnosti mezi všemi částečkami vesmíru a lidskou bytost umisťuje vždy do architektury anebo do konkrétní situace, zatímco hluboko v svém nitru zkoumá to, co způsobuje, že se hýbe, koná, miluje a trpí. Jeho Zápasy ryb naznačují boj muže proti muži; jejich uvolněná a přirozená ukrutnost připomíná gesta lásky. Pro Massona existuje Zem jen ve stavu tavení, hmota v rozkladu anebo v rozpadu. I když podlehne "automatickému přepisu", jeho ruka si zachovává návyk přepracovávat a ztvárňovat hmotu a dává jí příznačnou formu. Tak na tlumených barvách (hnědá nebo světle zelená), na pískových pozadích, vyniká vlnivá, hluboká linie, rozdělená na hrubé a tenké části. Masson našel ve Španělsku vyvolenou krajinu. Po návštěvě Andalúzie žije dlouho v Katalánii, v Tosse, v letech 1934-1936 a maluje hmyz, býčí zápasy. Po vypuknutí občanské války dokazuje svými díly odpor k útlaku. Breton mohl v této souvislosti hovořit o "uměleckém díle-události" s objevnou silou. V r.1941 se Masson uchýlil nejprve na Martinque, potom do Severní Ameriky, kde zůstává až do r.1945. V černošských a indiánských mýtech nachází novou živnou půdu pro svoje hledání a jeho prudká výraznost a malířské gesto usměrňuje vývoj mladého amerického malířství. Po návratu do Francie se usadí v Aix-en-Provence (1947-1956) a v pohledu na přírodu a na její živly nachází opět nevyčerpatelný pramen ; jeho umění se zříká všeho, co v něm nejednou kontrastovalo a skřípalo, a obohacuje se zásobou poddajnějších a bezprostřednějších výrazových prostředků. Odhaluje dokonalou čarovnou moc nekonečných přeměn viditelného světa. Na velkých malbách z r.1960 a 1961, vystavených v galérii Louisy Leirisové, po retrospektivách svých maleb a kreseb zhrnuje ve složitém stylu všechny své předešlé projevy, aby lépe zdůraznil přírodní síly a jejich symboliku.