Jaroslav Havlíček
(3.2.1896, Jilemnice - 7.4.1943, Praha)
- prozaik (romanopisec a povídkář), psal psychologické romány s prvky naturalismu v období mezi válkami, označován za dědice odkazu Karla Matěje Čapka-Choda
- z učitelské rodiny, měl výtvarný talent, rodiče mu však nedovolili studovat na um-prum škole. Nakonec se rozhodl pro studium na gymnáziu a obchodní akademii v Jičíně, poté ještě obchodní vědy na VŠ v Praze
- v I.světové válce byl třikrát na frontě (Rusko, Itálie, Slovensko)
- po válce se oženil s dcerou jilemnického mydláře Marií Krausovou a stal se úředníkem Živnostenské banky v Praze. Úřednická práce jej vyčerpávala a neuspokojovala, ale musel při ní z existenčních důvodů setrvat, literární činnosti se věnoval po nocích
- zemřel ve věku 47 let na zánět mozkových blan, na jeho předčasné smrti se podílelo vyčerpání
- syn Zbyněk surrealistický básník
DÍLO:
- publikovat začal relativně pozdě, celý život se pohyboval na okraji lit.dění, neznal se s jinými spisovateli, nestýkal se - povídky publikoval v časopisech, vyšly v souborech Hodinky pana Balabána, Neklidná srdce
kratší prózy nevydával, vyšly až posmrtně: Jaro v domě, Smaragdový příboj
- výborný analytik lidských povah deformovaných maloměstským prostředím, pesimista, věcný
* Neopatrné panny (1941, psány od 1929) - povídkový cyklus, dívky pod tlakem smyslnosti přicházejí do dramatic-
kých životních konfliktů
* Vyprahlé touhy = Petrolejové lampy (1935, 1944) - 1.díl zamýšlené trilogie Ulrychovsko - r.cyklus z Podkrkonoší
- portrét svérázné ženy, které komplikuje osud její povaha a pozdní sňatek s duševně nemocným
- Štěpka Kiliánová žije v malém městě. Není ani moudrá, ani hezká, ani laskavá. Celý život zůstává nedospělým dítětem. Městské paničky ji nemohou vystát, mezi mládeží je oblíbena pro veselost. Má jeden přitažlivý přívlastek - je bohatá. Proto si ji už coby starou pannu namluví bratranec Pavel Malina, vysloužilý voják, který potřebuje peníze. Štěpka si s Pavlem a jeho bratrem Janem hrávala jako malá. Štěpka nadšeně svolí, touží po dětech. Až po svatbě se doví, že Pavel trpí syfilidou a že už mu mnoho života nezbývá. Štěpka se ale nedá zlomit, společně s Janem se stará o dům, a snáší rozmary chátrajícího muže, který nakonec zešílí. Až po jeho smrti jí svítá na lepší časy - během manželství se naučila hospodařit, vyspěla, našla oporu v Janovi.
- film: Juraj Herz; Iva Janžurová, Petr Čepek
* Vlčí kůže - 2.díl, nedokončen
* Neviditelný (1937) - psychologická studie patologické úchylky, peníze a moc ke štěstí nestačí
- Vypočítavý kariérista, chemik Petr Švejcar se přižení do rodiny továrníka Hajna, doufá ve vylepšení společenské prestiže. Do Petrova života zasahuje nežádoucím způsobem manželčin strýc Cyril, který trpí představou, že je neviditelný. Dědičná choroba se časem projeví i u ženy a syna.
- film Prokletí domu Hajnů: Jiří Svoboda; Radoslav Brzobohatý, Petr Čepek
* Ta třetí (1939) - obraz prázdného života slabošského snoba
- Čtyřicetiletý usedlý úředník Jiří má před svatbou s temperamentní mladou Adélou. Na rodinném pohřbu se po letech setkává se vzdálenou příbuznou Mildou, tichou stárnoucí neprovdanou ženou s těžkým osudem. Je zmáhán Adélinými rozmary, její živelností, přímostí a nekonvenčností. Uvědomí si, že s Mildou by ho čekal snazší život. Slíbí jí sňatek. Adéla je rozchodem šokovaná, hrdě se však smíří se situací a dá Jiřímu na rozloučenou dar - své panenství. Jiří je omámen Adélinou krásou. Zruší slib, který dal Mildě, lehkomyslně ji ponechá svému osudu, a žádá o ruku Adélu. Je rázně odmítnut. Doma si bolestínsky pohrává s pistolí, až se omylem zastřelí. Volí tu třetí - smrt.
- televizní inscenace: Dušan Klein; Vladimír Dlouhý, Lucie Vondráčková
* Helimadoe (1940) - romantický pohled do malého šumavského města, psychologie ženské duše, lyrická vzpomínka
na první lásku
- příběh pěti dcer vesnického doktora Hanzelína sledujeme prostřednictvím očí devítiletého Emila z měšťácké rodiny. Hanzelín je podivín, nesnáší měšťáctví, k dcerám je tvrdý, stanovil jim pevný denní řád, jehož otrokyní se nestala jen nejmladší Ema, miláček rodiny. Marii, Heleně a Lídě je přes třicet, jsou neprovdané. Doře je dvacet let a sní o jiném životě, vyčítá otci, že je drží v kleci. Emil se do Dory platonicky zamiluje, čehož dívka neváhá využít. Přiměje chlapce, který netuší, co vlastně dělá, aby jí pomohl utéct s potulným kouzelníkem. Pro otce je Dora mrtvá, na její místo nastupuje Ema a pracovní kolotoč se točí dál.
- film: Jaromil Jireš; Josef Somr, Lucie Zedníčková
* Synáček (1942) - baladická novela rozvíjející příběh epizodní postavy z Petrolejových lamp
- Toníkovi Skálovi nikdo neřekne jinak než "Synáček". Vyrůstá totiž mezi samými ženami - matkou a dvěma babičkami a je jimi notně rozmazlován. Není divu, že z něj vyroste bohém a sukničkář, který se svým kamarádem Xaverem baví celé městečko. Zmoudří až ve stáří, vezme si těžce nemocnou dceru skonavšího kamaráda a snaží se jí zpříjemnit poslední roky jejího krátkého života.
Zdroj:
L.Ulrichová: Obrazy z dějin české literatury
P.Dolejší: Školní slovník české literatury