Giorgio de Chirico

autor: Vendulka datum: 24.2.2002 zobrazeno: 12x

Narodil se r.1888 ve Volu v Thesálii. Jeho otec se usadil v Gracku a pracoval tam jako inženýr. O několik let později, kdy se rodina usadila v Athénách, chodí Chirico do Polytechnické školy, která je zároveň školou inženýrskou i výtvarnou. Věnuje se malířství, dělá krajinky a podvečerní přímořské výjevy. R.1906 odchází do Mnichova, kam ho lákají malíři německé romantické školy, kteří mají v jeho očích velký význam, zejména Arnold Boecklin. Po dokončení studií se vrací r.1909 do Taliánska. Nejprve pobývá v Miláně a v Turíně . Zde ho upoutávají rovné linie staveb s velkým množstvím soch umístěných ve výšce člověka. Chirico se přestěhoval do Florencie a r.1910 maluje své první charakteristická díla; Záhada věštby, Záhada jesenního večera. 14. Července 1911 přichází do Paříže se svými plátny , svojí Záhadou ze Saubadie. Vystavuje dílo, kterého si povšimne Picasso a Apollinaire, který se s ním spřátelí a vyhlašuje ho za nejpřekvapivějšího tehdejšího malíře. Chirico mu dělá portrét, na kterém ho zobrazil věštecky, s lebkou proděravěnou kulkou. Kvůli vojně se však Chirico vrací zpět do Taliánska a nastupuje do útvaru ve Ferrare, kde se potkává s Carlem Caraom. Architektura tohoto města s rozsáhlými bílými a pustými perspektivami je neobyčejně vhodná pro halucinace. To, co nazvali metafyzickým malířstvím, rodí se z kombinace starších prvků Chiricova světa a nové scenérie. Chirico prochází krizí, kdy upadá jeho dílo i sebevědomí. Kompozice je komplikována mnohými a rozdílnými perspektivami. Také samotné postavy, epizodické osoby podléhají novým vnitřním perspektivám. R.1918 slaví Chirico triumf na výstavě "L´ Epoca" v Římě. R.1919 je jedním z vůdců skupiny "Valori Plastici".Za svého pobytu v Římě se věnuje technickým výzkumům, které pravděpodobně způsobují u něj radikální přeměnu. Experimentuje s rozličnými starými postupy v akvarelu… Začíná dělat studijní kopie Raffaela, Michalangela a Botticeliho. Chiricův metafyzický svět je blízký snovému světu, kde neobyčejná přesnost detailů vyúsťuje do nové skutečnosti. Neobyčejně seskupené předměty vyvolávají zvláštní pocity. Lehce se dá pochopit, co všechno mohli surrealisté čistě intuitivně rozeznat v těchto vizích. Jednak je potřeba říci, že Chirico se nikdy nedal vést čistým psychickým automatizmem a že jeho postavy jsou přísně nepohlavní. Vyvíjí se tak rychle, že po návratu do Francie r.1924 je už velmi daleko od surrealistů, kteří jej vítají jako učitele a zvou ho na jejich první výstavu. Dělá dekorace pro Ruské a Švédské balety…Napsal román Hebdomeros, který vyšel r.1929. Po r.1930 se malíř rázně prudce rozchází s minulostí, zapře přátele i starší obrazy a věnuje se se dravému a posednutému zkoumání technik vytrhnutých z jejich podstaty.

(konec článku Giorgio de Chirico)

Vytisknout referát Giorgio de Chirico | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela