Averroes | ||
| autor: (neuveden) | datum: 15.09.2002 | zobrazeno: 3x |
| (1126-1198) - arabsky Ibn Rušd Abú-l-Walíd Muhammad Ibn Ahmad Ibn Muhammad Nejvýznamnější islámský filosof v západních oblastech islámského světa, lékař a právník. Žil ve Španělsku v období kordobského kalifátu. Jeho spisy obsahují zejména komentáře k Aristotelově a Platónově tvorbě. V polemice proti al-Ghazzálímu obhajoval rozumové poznání ve věcech víry, teologové vycházejí z pravděpodobných důkazů, pouze filosofové se řídí přísnými důkazy. Inspirátor teorie na sobě nezávislé dvojí pravdy - teologické a filosofické (vedle náboženských dogmat existují i racionální úsudky, které se s nimi rozcházejí). Podle Averroa rozumová činnost není spojena s jednotlivcem, nýbrž s nadindividuálním nesmrtelným rozumem (monopsychismus). Svět nebyl Bohem stvořen z ničeho, ale z věčné hmoty. Jeho učení bylo odsouzeno a Averroes poslán do vyhnanství (zemřel v marockém Marrákeši). V podobě latinského averroismu ovlivnil křesťanskou teologii. Fasl al-makal Kulliyat (Colliget), 1162-9 Tahafut al-Tahafut | ||